Obljaj (Veliki Obljaj)
Obljaj (v cyrilici Обљај, do češtiny lze přeložit jako Mladá) je vesnice nedaleko města Bosansko Grahovo v Kantonu 10 v Bosně a Hercegovině.
V roce 1961 zde podle sčítání obyvatel žilo 239 lidí, z nichž 85 % bylo Srbů. Ještě před válkou v bývalé Jugoslávii v roce 1991 zde bydlelo 193 lidí, z nichž 84 % bylo srbské národnosti. Během etnických čistek v 90. letech 20. století se počet obyvatel snížil na 114.
Obec je známá jako rodiště Gavrilo Principa, vraha rakousko-uherského následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este a vévodkyně Žofie Chotkové. Jeho otec zde působil jako poštovní doručovatel. Rodný dům byl zničen v roce 1995 během obsazení města Bosansko Grahovo chorvatskou armádou v rámci přípravy na vojenskou operaci Bouře. Obnoven byl v roce 2014 ke 100. výročí atentátu.
V roce 1961 zde podle sčítání obyvatel žilo 239 lidí, z nichž 85 % bylo Srbů. Ještě před válkou v bývalé Jugoslávii v roce 1991 zde bydlelo 193 lidí, z nichž 84 % bylo srbské národnosti. Během etnických čistek v 90. letech 20. století se počet obyvatel snížil na 114.
Obec je známá jako rodiště Gavrilo Principa, vraha rakousko-uherského následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este a vévodkyně Žofie Chotkové. Jeho otec zde působil jako poštovní doručovatel. Rodný dům byl zničen v roce 1995 během obsazení města Bosansko Grahovo chorvatskou armádou v rámci přípravy na vojenskou operaci Bouře. Obnoven byl v roce 2014 ke 100. výročí atentátu.
Mapa - Obljaj (Veliki Obljaj)
Mapa
Státní území - Bosna a Hercegovina
Vlajka Bosny a Hercegoviny |
Bosna a Hercegovina je oblast, kde lze vysledovat lidské osídlení až do neolitu, v průběhu staletí byla obývána Illyry, Kelty, Góty a nakonec od 6. století n. l. Slovany. Místní Slované byli součástí Východořímské (Byzantské) říše, chorvatského či rašského království nebo Uher. Od konce 12. století se zde ale začala projevovat tendence k samostatnému vývoji, která z Bosenské bánoviny pod vedením rodu Kotromanićů roku 1377 učinila království. Odstředivé tendence šlechty a nepříznivé zahraničně politické okolností nakonec způsobily, že se země roku 1463 dostala pod nadvládu Osmanské říše, která Bosnu držela až do roku 1878, formálně až do roku 1908. Během panování osmanských sultánů došlo k významným etnickým přesunům původního obyvatelstva a země se výrazně islamizovala. Území bylo roku 1878 zabráno Rakousko-Uherskem, které tu vládlo až do konce první světové války. V meziválečném období byla Bosna součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (od roku 1929 Jugoslávie) a po druhé světové válce byl zemi udělen status suverénní republiky v nově vytvořené jugoslávské federaci. Po rozpuštění Socialistické federativní republiky Jugoslávie země v roce 1992 vyhlásila nezávislost, která byla následována bosenskou válkou, trvající až do roku 1995.
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
BAM | Konvertibilní marka (Bosnia and Herzegovina convertible mark) | KM or КМ | 2 |
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
BS | Bosenština (Bosnian language) |
HR | Chorvatština (Croatian language) |
SR | Srbština (Serbian language) |